Umělá inteligence: zkáza, nebo dar z nebes?

Fenomén umělé inteligence vstupuje do životů mnoha lidí jako nezvaný host. Neptá se, jestli může dál. Prostě vstoupí. A než se vzpamatujete, už vám ten cizinec sedí v obýváku, na nohou má vaše pantofle, vyjídá vaši lednici a nevypadá to, že by chtěl odejít. Pomalu vám dochází, že život, na který jste byli zvyklí, skončil. Máte spolubydlícího, se kterým se budete muset naučit žít.

Jste po právu frustrovaní a naštvaní, že někdo narušuje váš prostor a naprosto samozřejmě používá to, co jste s nemalou námahou získali a na čem jste si zakládali. Na druhou stranu se tak trochu přistihujete při myšlence, že je to vlastně docela fajn nebýt na všechno sám. Obzvlášť se vám líbí ta představa, že by váš nový spolubydlící mohl dělat všechny ty činnosti, které vás stojí spoustu času, energie a ve skutečnosti vás moc nebaví.

Ale to by znamenalo, že byste nemuseli dělat spoustu toho, co jste až dosud dělali, a měli byste prostor a čas na něco jiného. Mohli byste prozkoumat a zvládnout víc! Naplňuje vás to nadšením? Vyvolává to ve vás nejistotu? Děsí vás to?

Ať je to tak či tak, existence umělé inteligence nás nutí začít vážně přemýšlet nad tím, v čem spočívá jedinečnost a hodnota lidské existence. Nutí nás položit si otázky, které jsou zcela zásadní pro naši budoucnost a které jsme si měli pokládat už dávno. Je nemilosrdnou pravdou, že pokud máte obavu, že vás může umělá inteligence nahradit, pravděpodobně jste něco velmi podstatného ve svém životě neobjevili, nerozvinuli, nebo jste to naopak potlačili či ztratili. AI tak může pro vás být skutečně darem z nebes, který vás popostrčí směrem k tomu, abyste se stali originální, jedinečnou a nenahraditelnou osobností a abyste začali svůj život žít doopravdy a nemrhali svou energii v předvídatelných a nudných algoritmech.

V tomto směru je umělá inteligence pro lidstvo velkou příležitostí, i když je jasné, že se to všem jedincům líbit nebude a že mnozí neuspějí. Z energetického hlediska je to ale v pořádku. Vše, co je skutečně božské, má přirozenou schopnost a potřebu se dále vyvíjet, růst a tvořit nové možnosti. Stagnace vede k zániku. A my jako lidstvo v této fázi skutečně potřebujeme důrazně popostrčit. Mnoho z našeho potenciálu zatím spí. Lidé žijí své pohodlné životy, často se spokojí s málem a nemají potřebu růst a objevovat sami sebe.

Umělá inteligence navíc nepřináší nic, co by tu vlastně už v nějaké podobě nebylo. Jejím energetickým předobrazem je kolektivní vědomí, které obsahuje všechny informace, zkušenosti, vzorce, které jsme jako lidstvo shromáždili a vytvořili. Jsme jeho součástí jako odběratelé i přispěvatelé. Působí na nás a my působíme na něj. Většina lidí si to ale neuvědomuje.

A tak jako se umělá inteligence učí, opravuje a zdokonaluje, aby negenerovala zkreslené informace, kterými by své uživatele zmátla, je třeba, aby se vyvíjelo i kolektivní vědomí, aby např. neudržovalo lidi v zastaralých a omezujících vzorcích. 

Ale vraťme se k nezvanému hostu, který se zabydlel ve vašem domově. Když už sedí ve vašem křesle a má na nohou vaše pantofle, není už jen krůček k tomu, aby si úplně přisvojil vaši identitu a vás vytlačil z vašeho života? To je nepochybně velmi děsivá představa a mnohá falešná videa, kde je zneužita identita nějaké známé osobnosti, jsou důkazem, že toto nebezpečí se stalo realitou.

Aniž bych to chtěla jakkoliv bagatelizovat, opět musím podotknout, že ani v tomto případě se vlastně nejedná o nic, co by tu dosud nebylo. V energetické rovině se to děje už celá staletí a je to velké téma této reality. Teď je to prostě jenom dobře vidět. Z kolektivního nevědomí se to dostalo do vědomí a my si můžeme uvědomit, že to tak nechceme a hledat řešení, jak míchání a zneužívání identit zabránit.

Od samého začátku naší práce nám bylo zdůrazňováno, že je nesmírně důležité, aby lidé věděli, kdo jsou, aby si byli plně vědomi svého energetického původu, potenciálu, své role, zkrátka aby si zvědomovali a rozvíjeli svou individualitu, identitu. A my se opravdu snažíme různými cestami toto v lidech posilovat. Postupem času jsme ale čím dál víc začali chápat, proč je to tak důležité. Pokud totiž nevíte, co máte, můžete o to velmi snadno přijít, jelikož tu jsou jedinci, kteří vás o vaše dary mohou lehce připravit a přisvojit si je. Na oplátku vám dají své nechtěné energetické bahýnko.

V dobách, kdy naši předkové byli vnímaví a uměli číst energie, vznikla řada příběhů, které si dnes vyprávíme jako pohádky. Třeba tu o Popelce. Typický příklad, kdy se macecha se svou dcerou vetře do rodiny, připraví Popelku o její místo a dědictví a ještě ji pošpiní (popel). Na zámek se místo Popelky vydá jako paní domu macecha s dcerou. Řekněme si na rovinu, že v běžném životě ten příběh končí tím, že Popelčina sestra uloví prince a Popelka zůstane služkou ve vlastním domě nebo radši odejde jinam. Takových rodových příběhů už Martin načetl spousty.

Pohádky se jenom hemží ježibabami, které se vydávají za krásné princezny, a princeznami zakletými do kamenů, ošklivek či žab, nebo čerty proměněnými ve šviháky. Naši předkové moc dobře věděli, že věci často nebývají takové, jak na první pohled vypadají, a evidentně vedli své děti k tomu, aby to dokázaly rozeznat.

Takže vidíte, čachry s identitou a dezinformace tu byly už dávno, jen je lidé většinou nebyli schopni tak dobře vidět. My s Martinem tyto věci sledujeme a popisujeme už dlouho, ale je pravda, že až dosud většina lidí nechápala, o čem mluvíme.

Abychom jako společnost dokázali projít výzvami, před které nás moderní technologie staví, budeme muset zapojit i jiné smysly než jen sluch a zrak. Nemůžeme prostě jen věřit tomu, co vidíme a slyšíme, je třeba taky cítit a vnímat v širších souvislostech, tzn. dívat se, jak se chová realita kolem.

Naše společnost je nemocná tím, že se ochotně necháváme klamat povrchem věcí, zdáním, iluzemi. Opravdu je to pořád ta pravá princezna, když má za sebou x plastických operací, nalepené nehty, řasy a prodloužené vlasy? Možná přece jen ten test hráškem budeme muset znovu zařadit mezi užitečné metody.

A tak je to se spoustou dalších věcí. Pošlete dítě k důstojnému panu faráři… a pak se po letech ukáže, že vaše dítě zneužíval. Máme tendenci přikládat větší váhu formám než obsahu. Proto jsme zranitelní. Umělá inteligence to všechno jenom více zviditelňuje.

Můžeme to vnímat jako průšvih, nebezpečí, zkázu, ale také v tom můžeme vidět příležitost se rychleji zvědomit a vyrůst na tom.

Já osobně se přikláním k té druhé možnosti.

© Iva Uhlířová, 2025.

Článek je určen primárně pro absolventy našich přednášek a seminářů, kde všechny výše užívané pojmy blíže vysvětlujeme. Smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě, s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.

Obrázek vygeneroval Kryštof pomocí AI.