Typy duší a okolnosti, za kterých se inkarnují

Proč jsem se narodil(a) zrovna svým rodičům? Nevyměnili mě náhodou v porodnici? Co jsem v minulém životě provedl(a), že musím takto trpět? Nebyla to chyba, že jsem se rozhodla narodit (inkarnovat)?

Asi tyto otázky znáte. Jsou tak časté, že jsme se rozhodli napsat článek, ve kterém shrneme informace, které jsme během naší práce získali o okolnostech inkarnace. Popíšeme zákonitosti, které mají vliv na to, jakou rodinu, zemi či další okolnosti si duše vybere, a z toho vyplývající vlivy, které pak utvářejí životní příběh ("osud") jedince. Všechno, co v následujícím textu bude popsáno, je podloženo komunikací se stovkami duší, které se s námi podělily o své příběhy. Až dosud jsme tyto informace sdělovali pouze v osobním kontaktu, ale vnímáme, že dozrál čas, aby se dostaly do širšího povědomí a otevřely tak prostor pro další energetické posuny.

Duše všech lidí nejsou stejné. Každá duše nese jinou část (aspekt), boží energie, každá má jiný způsob sebevyjádření, energetického projevu, jinou cestu. Přesto všechny tyto energie dohromady do sebe zapadají a tvoří boží organismus, celek (více se o jednotlivých typech duší dozvíte na naší přednášce Bytosti z vyšších dimenzí v lidských tělech, nebo v dalších článcích na našich stránkách).

V každém případě je třeba zdůraznit, že všechny duše, se kterými jsme měli možnost "hovořit", potvrdily, že se inkarnovaly dobrovolně, že to bylo jejich svobodné rozhodnutí. Na základě informací, které měly o této realitě, se rozhodly vstoupit do dění. Je pravda, že některé duše s větší euforií, jiné s menší, ale všechny tak učinily z lásky k této realitě a s touhou přispět k jejímu pozvednutí, otevření a propojení s ostatními realitami.

Další fakt, který je třeba podtrhnout, je to, že žádná z těchto duší se v podstatě inkarnovat nemusí. Jinými slovy, je dokonalá, energeticky soběstačná, úplná a může žít ve vyšších dimenzích, které jsou jejím domovem. To znamená, že není nucena si něco doplnit, odčinit, aby se narovnala, nemusí se někam vyvinout, aby byla dost dobrá. Už je dobrá. Když se rozhodne spojit s tělem, samozřejmě ji to energeticky a informačně obohatí, ale není to pro ni nutnost, podmínka. Je to MOŽNOST. A boží možnosti a cesty jsou nekonečně různé.

A protože základním kamenem božího tvoření je sebeláska, vybírá si každá duše okolnosti inkarnace s velkou sebeláskou. Tedy tak, aby mohla v daných podmínkách být co nejvíc sama sebou, aby mohla prožívat svůj potenciál, aby uplatnila svou jedinečnou energii. To znamená, že žádná duše nejde dobrovolně trpět, obětovat se, žádná nechce marnit svoji energii. Každá si je ale vědoma určitých rizik, která ji mohou v tomto světě, který je živým a stále se utvářejícím organismem, potkat. Přesto je láska a touha po sebevyjádření v této realitě silnější.

Všechny duše jsou si totiž moc dobře vědomy toho, že tato realita se dá skutečně a hluboce změnit pouze skrze lidská těla, která jsou branou do této reality, jsou nástrojem tvoření v tomto světě, jsou jejími tvůrci. Jenže na to zapomněla. Proto se jednotlivé duše snaží produchovnit tělo a skrze něj ukotvit své energie na Zemi, vnést sem svůj potenciál, své pole možností.

Každá duše si vybírá úkol a podmínky dle svých možností a energetických nástrojů. Pokusíme se tedy alespoň velmi hrubě nastínit, jaké principy u jednotlivých typů duší hrají ve výběru roli.

Obecně se dá říct, že duše s andělskou kvalitou (andělé a archandělé, elfí andělé a archandělé, andělé vody...) se inkarnují do rodin, kde je potřeba přinést větší propojení, spolupráci, naději, radost, lásku a sebelásku. Vzhledem k tomu, že to jsou kvality, které potřebuje téměř každý, je andělská energie poměrně žádaná a takovéto duše si pak vybírají z velmi široké "nabídky". Nicméně faktorem, který hraje v tomto výběru roli, je také to, že andělé jsou - až na některé výjimky- velmi jemní a málo odolní vůči negativním energiím, tudíž je třeba velmi pečlivě zvážit míru rodinného zatížení a odpojení, aby ho unesli a měli šanci energetickými nástroji, které mají k dispozici, tyto rodinné energie přetvářet a harmonizovat, aniž by je to energeticky ničilo. Často se v tomto směru jedná o balancování na hraně. Láska andělů a jejich víra v potenciál členů rodiny bývá tak velká, že se může stát, že opravdu situaci neodhadnou, "přestřelí" své možnosti, naberou si toho na sebe příliš, že se jim pak daří jen velmi těžko udržet si svoji lehkost. V minulosti se pak často stávalo, že andělé pod touto zátěží předčasně umírali. Mohlo by to tedy být vyhodnocováno jako oběť, ale není to tak. Andělé v sobě mají tolik lásky k životu, že by se dobrovolně neobětovali. Podstatné je, že v současné době už mají andělé mnohem lepší vyhlídky a mohou si mnohem snáz udržet svoji lehkost, nadhled a víru.

Podobně jako andělé jsou na tom z hlediska výběru rodiny i jemné duše s inspirátorskou kvalitou (Plejáďané, Andromeďané, inspirátoři, tvůrci Benodis ...). Tyto duše chtějí do rodin, kde se inkarnují, přinést pravdu, čistotu, nové pohledy na život a vysvobodit členy rodiny ze starých struktur myšlení. Logické tedy je, že si vybírají rodiny, kde je s těmito kvalitami problém. Mohlo tam v minulosti docházet k manipulaci s informacemi, k překrucování faktů, k zatajování vědění nebo k bránění v duchovním rozvoji. O to náročnější pak samozřejmě pro takovou duši je udržet si v takových energetických podmínkách své spojení, citlivost, svou pravdu a čistotu. Bývají často svým okolím zpochybňováni a označováni jako přecitlivělí, přičemž nemají žádné razantní energetické nástroje, kterými by se mohli bránit. Pak se snadno může stát, že svou vnímavost potlačují, sklouznou jen do rozumovosti a své city "pověsí na hřebík". Tím si samozřejmě velice ubližují, protože pak už nemají nic: ani razanci, ani citlivost. Můžou se úplně ztratit v pocitu bezvýznamnosti, bezmoci, osamělosti a mít tendenci (stejně jako andělé) utápět svůj smutek v alkoholu, nebo se otupovat rozličnými drogami. Nicméně ani v jejich případě to není úmyslná oběť, protože vždy se tyto duše inkarnují tam, kde je naděje na nějaký posun. A také spoléhají na to, že na vše nebudou sami, že jim na jejich cestě pomůžou třeba duše různých strážců rovnováhy.

Strážci rovnováhy (elfové, vílí nebo elfovílí bojovníci, nositelé světla a jasnosti, dreinové, transformátoři...) jsou obecně duše, které mají energetické nástroje na to, aby se dokázaly vypořádat s náročnějšími situacemi a obstát v energiích, které se výrazněji vychýlily z rovnováhy. Mají rádi výzvy, a proto se nebojí inkarnovat do rodin, kde je větší rodinné zatížení. Může se jednat o silné rody bojovníků za svobodu, ve kterých byla právě tato síla trestána, zlomena, potlačena. Pokud se inkarnují do ženských těl, může to být proto, aby pomohli do ženské linie přinést sílu, jasnost, rozhodnost, aby v sobě dokázali navzdory rodinným traumatům najít sebeúctu a narovnat se. Existují samozřejmě různé typy strážců rovnováhy, od velmi jemných (skoro andělských nebo vílích) až po velmi nekompromisní a extrémně odolné duše. Ti nejodolnější si pak samozřejmě vybírají ty největší výzvy - rodiny, ve kterých je např. vliv černé magie, nebo kde docházelo k velkému zneužívání síly.

Vnímáme, že je potřebné tyto zákonitosti pojmenovat, protože v první fázi života se každá duše ponoří do rodinných energií a trvá poměrně dlouho, než z nich začne nacházet cestu. A právě v té první fázi, která může být u každého jinak dlouhá, klikatá a náročná, je velmi jednoduché začít druhého soudit, hodnotit. Každý jdeme z jiného výchozího bodu a máme jiné nástroje, proto jakékoliv srovnávání a hodnocení není na místě.

Jinak náročná témata si volí duše Tvůrců a duší s "královskou" energií (Benodis, Geandrielé, Wiké, "králové" a "královny" přírodních bytostí, Plejáďanů...) Nejde v nich tolik o intenzitu energie (jako v případě strážců rovnováhy), ale spíše o rozsah. Takové duše se inkarnují do rodin, ve kterých se řeší téma společenské odpovědnosti, vlivu na ostatní jedince. Tyto duše pak bývají více konfrontovány s autoritami, se systémy, strukturami a většími celky, protože členové jejich rodiny se na tvoření těchto systémů podíleli. Nicméně je to opět proto, že takové duše mají potenciál svou energií přinést změny většího rozsahu a zasáhnout energeticky větší celky.

Duše přírodních bytostí (víly, skřítkové, ochránci různých přírodních kvalit, tvůrci stromů a krajiny...) si často volí rodiny, kde byl ztracen zdravý vztah k prostředí, kde bylo pochroumáno spojení s přírodou a kde si členové rodu mají tendenci nevážit přírodních zdrojů a považovat je za samozřejmé. Jde jim o to, aby lidé uviděli, čí energie stojí za tím, co vnímáme jako přírodu.

Samozřejmě existuje řada duší, které nejsou tak vyhraněné a mohou řešit či propojovat více témat najednou. V každém případě nám šlo pouze o to, abychom ukázali, že volba určité rodiny, situace ani země není náhodná, ale zároveň ani není žádným trestem. Vždy je to výzva, možnost něco posunout, změnit, co danou duši motivuje. Znamená to, že nelze říct, že ten, komu se dějí " špatné věci" je špatný, nedokonalý, že selhal. Je pouze na cestě. Stejně jako všichni ostatní. Někdo jde z většího mínusu, nebo točí větším kolem, a tak může vypadat jako neúspěšný, hloupý, pomalý, špatný. Ti, kteří nemají tak naloženo a daří se jim lépe rozvíjet svůj potenciál, by na to měli pamatovat. Jejich úkolem je nepodlehnout pocitu, že jsou lepší, ale udržovat naději, pohyb, víru a odlehčovat svým vědomím těm, kteří mají delší cestu. Menší kolečka v soukolí tak mohou roztočit ta velká a otevřít cestu k velkým změnám a kvantovým skokům.

Aby se to mohlo stát, je nutné, aby každý jedinec začal sám sebe vnímat jako dobrého, správného, kompetentního, aby se všem vrátila sebeúcta a vědomí vlastní cesty. Je potřeba udržet si sebehodnotu navzdory tomu, co se děje ve vašem životě, navzdory tomu, jak to všechno vypadá. Když to dokážete, věci, které vás trápily, postupně zeslábnou a zmizí. Je opravdu nejvyšší čas zbavit se všech iluzí o karmě a trestu, odložit všechny pocity viny a nedostatečnosti, zapomenout na všechna "musím" a "nemůžu". To všechno jsou iluze, které nás už tisíciletí drží v energetickém otroctví, v malosti, která se schovává pod roušku pokory. A co na tom, že je o tom napsáno stovky knih? Zahoďte je a buďte svobodní.

Když půjdete svou jedinečnou cestou ve spojení s vlastní duší a začnete si opravdu uvědomovat svoji velikost a kompetentnost, nebudete už muset řešit žádné energetické úniky, zneužívání, útoky, přivtělené duše, entity, škodlivé látky, parazity... To vše má totiž jednoho společného jmenovatele: když nevíte, kdo jste, odkud a kam jdete, co máte, co vám náleží a necháváte se zpochybnit iluzí vlastní nedostatečnosti, dáváte svou energii k dispozici. Stává se volnou, bezejmennou energií, kterou může snadno někdo použít na tvoření něčeho proti vám.

A nejvíc bezbranní jsme vůči vlastní energii v cizích rukou.

©Iva a Martin Uhlířovi, 2017. Článek smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorů článku a zdroje s aktivním odkazem.